Dnešek

Mrtvé ruce sahají na mé tělo
mdlé oči koukají na mou tvář
mračna se stahují kolem mé duše
žaludek svírá zmar..

utopen v záchvěvu mé vlastní bolesti
potřísněn gangrénou společnosti..

není místa a není bytí
není lásky a není dětí
jen utrpení
zlámaných citů
zdrásaných hlav
všechno se mění..

v pomalém údivu se dávíme
přemýšlíme nad sebou
stále se divíme..

již nejsme ti samí
tohou po dobru
naplnění..

jsme jako smečka divé zvěře
záříme na své straně mince
a není nám to divné..