Poetická linka

(věnováno O a Z)

Ve fabrice u pásu,
není mi moc do špásu.
V šest ráno nástup do šichty,
dívat se zas na ty ksichty...
Nesu to však statečně,
nechodím sem zbytečně!

Bez strachu a prost vší bázně,
píšu si tu velké vásně.
Pointa a hlubší význam,
nejsou třeba - v tom se vyznám!
V kuřárně a u oběda,
poezie - žádná věda!

Výsledkem je sladké klišé,
jež prý i sám život píše.
Mistr si mě vzal na mušku,
odhazuji papír, tužku.
Dopsat verš a zpátky k pásu
- dobře znám už tuhle trasu!

Večer zastavuje linka,
hajdy domů, jde se spinkat.
Úkol splněn - dvě, tři básně,
zítra znovu, to je jasné!
Miluju Tě, miláčku,
jako rajskou omáčku... ;-)