Touha

Každý z nás po něčem touží. Někdo po penězích, jiní po pracovním čí sportovním úspěchu. A nejvíce lidé touží potom, najít toho pravého. Nebudu touhu rozepisovat. Kdybych měl v duši klid asi bych toužil po vlastním domě. Po domě do kterého bych se vracel z práce. Po domě do kterého bych vstoupil a proti mně vyběhli děti a křičeli: Mami! Mami! Táta se vrátil! Po domě ve kterém bych našel obraz jak stojím na radnici s krásnou ženou a navlékám jí prstýnek. Po domě ve kterém bych vždy našel ženu, kterou bych každý den políbil.
Krása co?
Ale je čas spadnout zpátky na zem. Nadechnout se a uvědomit si po čem vlastně toužím nejvíc. Toužím po druhé šanci. Chci dostat novou možnost u dívky kterou jsem kdysi poznal. Chci mít možnost stát přední podívat se jí do očí, naklonit se a pošeptat jí: MILUJI TĚ.
Nedostalo se mi této šance. A už ani nedostane. Ona je jako led. Snad najde se jiný který ji vyléčí. Škoda... Kdyby mne nezavrhla, mohl jsem ji léčit já...