Artemisa vulgaris
Cítila jsem se jak vlákno
nejbělostnější záclony
za zrcadlovým světem
když jsem poprvé ochutnala
anglický čaj s mlékem
a ochutnala - láska prý prochází žaludkem
- tvé vavřínové listy
Však ty jako nekorunovaný král
přinesl sis hrnek kávy
a místo podtácku jen nadýchaný polštář
místo pěny zmoklá mapa tvé probdělé partitury
tvého šumění jiskřivých řas
Pelyněk se spojil s úplňkem
a satiricky osladil svůj večer
Dva maňásci a divadlo - Svět
Sbírka úloh je stará dáma
Vykám jí, už jenom ze zoufalství
Ta knihovna není moje
Tahle má vousy a tiše dřímá
*
Jednou v neděli jsme šli na parník
Bylo to před sedmdesáti lety
déšť utíkal napřed
a ti milenci na vodě
byli dva neznámí
*
My neznámí, zůstali jsme v učebnici
solventních přistěhovalců do divočiny
Brní mě prsty, když prší solvína
| Lytchi 19.09.2010 11:33 |
| Díky! |
| Angela 17.09.2010 10:12 |
| líbí se mi |
| Sisinka 30.08.2010 23:35 |
| parááda! :-) |
| Kocour 29.08.2010 04:37 |
| Aaale, kdopak nám to tady vstal z mrtvých? :-) Z takovýchto (kvalitou a strukturou) básní by se měli poučit výtečníci, jimž je adresováno moje poslední dílko... ;-) |
