Mystická Lucie

Udělám si kruh
bílou křídou
po dlouhé době
nahá,
skřehlá,
rozespalá...

Obkráčím ho
třistapadesátišesti kroky
s rudou stuhou ve vlasech,
rudou rtěnkou na rtech
a světélky na konečcích prstú...

Strach- múj věrný druh
stačí ho příjmout
a nechat v sôbě-
padá,
stéka,
tě obelhává...

Políbím ho-
tebe uhranu jen bozky
a pírkem polechtám po prstech.
Kyvadlem v ruce zatajím ti dech-
čáry černých psú...

Dnes z tebe povstanu...
Naposledy usneš po ránu.