Mezi nebem a zemí
mé tělo..
mé srdce.
má duše..
jaká krása vznášet se
jaká krása vidět tu lidmi namalovanou zemi
a nebe sahajíc do neznáma
třpytilo se..
mraky..jen dotknout se jich
konečky prstů cítit tu krásu
tu sílu
co celým tělem zatřese
a moře..
vlny co zpívají svou nekonečnou píseň
nechat se unášet
mlčky..
nechat se hladit
odevzdat se..
a hvězdy co září na černém nebi
v mých očích lesknou se
a stékají po tváři
do dlaní..
a pak do země ztratí se
a všechny osamělý duše
v zapomnění...
tiše dýchají
oddávají se snění
tam kde bolest není
snad vítr mě tam jednou odnese