Jediné přání

Most.
Kráčíš.
Tak proč?
Pláčeš.
Už dost,
dost!
Co se stalo?
Co?
Sama.
Chceš být sama
v tichu temna.
Kráčíš.
Běžíš.
Ach, ten most...
Už chceš zas dál,
křičíš moc.
Kdy bude konec,
kdy?
Kdo je zlý?
Kdo Ti ublíží?
Kdo ví?
Etanolový závan
Ti stoupá do hlavy,
jsi bez zábran,
život Tě prý nebaví...
Sleduji Tě z povzdálí,
odpusť,
odpusť, že jsme to nezvládli.
A bolí mne,
když vidím,
jak se ničíš,
když z Tebe alkohol cítím,
když na mne křičíš,
už nevíš,
co činíš...
Bojím se,
bojím se moc,
jak tohle skončí,
nestojíš o pomoc...
Jsme tady sami.
Jediné přání mám:
už nepij,
vždyť jsme sami.
Prosím, už nepij,
mami...