Poslední koktejl

V křečích se svíjí mohutná,
slonice tygra bílého,
za malý okamžik ochutná,
trpkou chuť nápoje zlého.

Nápoj hoří i mrzne,
barvy má něžné i drsné,
rozdmýchá život, i zabije ho,
poslechne pouze za jrev jeho.

Na zemi trpí, vzpírá se,
svou krev vsadil, nezdráhal se,
umírá pomalu, v bolestích,
avšak cítí štěstí v očích svých.