Říjen

Za oknem kapky padají
a mokře plesknou o chodník,
déšť urputný je milovník
do spar když vniká potají.

A mokrá půda voňavá
oděná cudně listovím,
se chvěje chladem říjnovým
a děti svoje uspává.

Podzimní závoj potají
tu všechno letní přikrývá
a tmy a mlhy přibývá,
jen hroby z dálky blikají.

A přece kraj svůj půvab má,
jenž všechny smysly potěší
a v duši najde přístřeší,
toho kdo ví a rozjímá.