Karlos

Proč na něho ona, stále ještě myslí?
Vždyť to bylo dávno a pořád to má v mysli.

Září už není, v tom se prohrává,
proč zlomila jí srdce, ta bolestná zpráva?

Tak zas den skončil a ona jde spát,
lehá si na postel a jde čekat.

Na krásné sny, kde uslyší jeho smích,
dlouhé tmavé vlasy a třpit v blankytných očích.

Říkáte si proč a chcete odpověď,
proč je všude sama, už po toliko let?

Není prostě hezká, není zábavná,
tak cítí se tak mrtvá, troska ohavná...

Co je na tom nejlepší?No přece, že nic neví.
Ona tiše pláče, on se někde baví.

Stojí tam stále, pod mostem na nádraží,
on si zatím pořád s holčičkama paří.

Co bude za rok?Bude tam zas stát?
Bude ještě pořád, modré oči zbožňovat?

Už je zas pozdě, jiná ho má
a na lavičce sedí slečna uplakaná.

V třesoucí se dlani, cigaretu drží,
přes krásné černé slzy, všechno se jí mlží.

Je tu zase zima. Čekáte snad happy end?
Musím Vás však zklamat, pod mostem je zas sama,

In the End