Není název

Poslední okvětí do bláta spadlé,
tupý osten žitím sláb,
neodradí oči dravce-nelítostný soudce kat.
Spasí na kamenném podstavci líných dojmů,prázdných slov,
či duši zatratí?Ten polibek smrti..
Vysaje slzu ztichlou,jež neroní již pýchu
a nepíše,nýbrž je jí psáno..
Ta krev je sladší nežli život sám-
zpěv ďáblů ať zkonejší tě nyní,
ach,ten mrtvý nádech,vykoupení již pro tebe není..
Jsi odevzdána rukám smrti,
ta myšlenka je podivně uklidňující-
žije si svým vlastním životem..
Neprožitá smrtelnost odlétá pod křídly temnější noci,
hřbitovem plným zmrzačených soch,
a každá z nich má tvůj obličej..