Deprese
autor: aldervloženo: 23.10.2011sekce: básně
Jsi ledová,
marná jak vítr
Královna polí,
polednice
Studené kroky do věčnosti,
podzimní stromy
Hluší a zcela zloby prostí
mlčící lidé
(a rozbité sochy)
Stůj při mě, prosím
Pomiluj
Bojím se tebe, když se zdáš
a na hranici usínáš
Stůj při mě, prosím
Nečaruj
S tebou si zoufám, jak to bolí,
když pláčeš tiše pro cokoli
a konce jsou rychlé jako chrti
Do rána nebo k šedé smrti
známka 1.00přečteno 268 xhodnoceno 5 x
| alder 08.12.2011 23:11 |
| děkuju |
| Radka.M 22.11.2011 21:58 |
| Dnes je to již několikátá tvá báseň, kterou čtu a už nenacházím slova chvály, aniž bych se opakovala. Je to víc než hezký. |
| Angela 24.10.2011 17:07 |
| pěkně napsané |
| Kocour 23.10.2011 22:10 |
| Opravdu povedené - palec hore! |
| Sisinka 23.10.2011 21:59 |
| Ta se mi moc líbí... |
