Dryáda

Tančím v útrobách
starých stromů,
protékám skrze jejich žíly-
protékám domů.
Má krev je extaze,
vpíjí se do kůry.
Rytmus je v nárazech
doteků od muže.

Prsty sjíždíš nahou třešeň.
Z vnitra dotýkám se já.
Pulzuju po staletích hladová...
Skrze kůži cítím vášeň-
svleč mě z mého já i já.

Přeprstuj se do mých útrob,
po mých letokruzích.
Budu kvést ti až za hrob,
plodit orgazmy po nocích.
Ovíjet tě listy jako děvka-
čekat tě na stejným místě.
Vždy tak nahá a tak křehká-
jestli jen se budeš vracet...

Jako dryáda.