Kéž bych mohla říct
autor: Elena Goldsteinvloženo: 28.01.2011sekce: básně
Růž okvětních lístků ze rtů opadal,
na zpáteční cestu ses mě nezeptal.
Kéž bych mohla říct, že dotkneš se hvězd,
snad nedělá ti společnost hrůzyplná zem.
Kéž bych mohla říct, že spatříš slunce jas,
v hlubinách čeká na oběť mořský ďas.
Snad i tebe neulovil?
Kéž bych mohla říct, že narostou ti křídla,
že nebude tě dusit už jen hlína.
Vítr si pohrává se suchými listy,
vzpomínka se ozývá už jen místy.
známka 1.50přečteno 898 xhodnoceno 4 x
| Elena Goldstein 14.02.2011 00:30 |
| Děkuju vám všem! Naštěstí je to umělecká tvořivost a ne osobní zkušenost... |
| papaya 11.02.2011 16:08 |
| Něžné.. |
| Sisinka 05.02.2011 18:24 |
| Vzpomínky přetrvávají v nás na věky ... |
| Džany 28.01.2011 12:20 |
| hezky smutná vzpomínka |
| Angela 28.01.2011 09:37 |
| je v ní smutek i smíření |
| Radka.M 28.01.2011 08:11 |
| Ta je moc hezky smutná. |
