Ztrácíš se mi

Tvé oči jsou chladné, jak vlny moře,
ty díváš se jimi upřeně na mě.
Já před tebou tančím oděná spoře
a nabízím k tanci ti své rámě.

Hladím tvá zápěstí, tvé pevné svaly,
lehce se dotýkám ramen, paží...
Zas toužím aby mě objímaly,
a duše po tobě prahne, baží...

Chvíli ti povídám, chvíli řeč vázne,
znám tě již léta a přesto málo.
Chci naplnit po okraj tvé srdce prázdné,
jen přemýšlím, zda by to za pokus stálo.

Denně mi unikáš, denně se vracíš,
přijde čas, kdy ke mně nenajdeš cestu.
Už teď se mi lásko poněkud ztrácíš,
nedosáhnem spolu nikdy Mt. Everestu.