Před Vánocemi

Večer má takovou tajemnou vůni,
v tom čase předvánočním,
ve vzduchu je cítit předzvěst čehosi,
co mi i v noci můj spánek budí.

Cítím slabý rozruch v nitru svém,
který je ale příjemný,
stříbrné hvězdičky se z oblohy sypou,
na řasách a nosíku mi tajou,
bílý sníh si ustlal na každém místě dostupném.
Ty hvězičky sníh použil k tomu,
aby nám zasypal cestičku k domu.

Odkudsi zdáli slyším slabé cinkání,
to se jistě Štědrý den blíží,
těším se na večer, na Tebe, Pane,
až přijdeš a rozzáříš lidičky zachmuřené.
V kostele usednou do lavic,
vzrušivé napětí cítím až v krku,
atmosféra se dá krájet,
nejkrásnější chvíle je to v celém roku,
kdy všichni nehnutě sedí, mlčky poslouchají
a pozorují tu krásu všude kolem.

Zůstaň, ach zůstaň, chviličko přenádherná!