bolest...

stále dokola dokola DOKOLA ... slyšíš jen své myšlenky ... tlukot svého srdce, které se bortí na malé části ... každý den je stejný ... stereotyp ... ohraný ... zašlý ... nevíš co dělat ... tvůj sen se ti rozpadá pod rukama ... dny se míjejí stejně rychle jak mraky plující na obloze ... proč jen, proč, proč je to tak jak je? ... proč to nemůže být jinak ... proč si teď tady ... proč se cítíš takhle? ... proč jen proč ... kdo ti dokáže odpovědět? ... nikdo, nikdo to nedokáže, nikdo, nikdo neví jak ti pomoct ... musíš si to vyřešit sama v sobě ... v tvé hlavě ... myslíš jen na tu jednu věc ... jaké by to bylo ... kdyby ... to slovo ... kdyby ... je to hrozný ... cítíš se jak moucha lapená v síti, která se nemůže ani pohnout ... svírá tě strach ze ho ztratíš, i když ho ani nemáš ... bojíš se o něj ... chybí ti ... chybí ti, jak květině slunce, obloze měsíc ... noci tma ... ... kdyby to aspoň bylo lehčí a oba nebyli úplně stejní ... proč jen te ubíjí už jen ten pocit, že máte hodně společného ... proč si nemůžeš pomoct ... jednodušše od toho utéct ... pryč ... pryč, daleko ... daleko od tvých myšlenek, které se motají stále dokola a dokola ... nevíš ... nevíš nic, ale v jedné věci jsi si jistá ... máš ho ráda ... a nejen ráda ... máš ho ráda čímdál víc ... ... každy den si nasazuješ masku ... masku ... s úsměvem ... šitou přesně na tvůj smutný obličej ... nechceš, nechceš nikoho obtězovat, ubližovat, snad ani i řešit s někým to, že se trápíš ... každý den se přetvařuješ ... usmíváš se ... ale je to jen lež ... dá se říct, že žiješ ve své vlastní lži, kterou šidíš ostatní ... ale, někdy to prostě nejde ... tiše ... potichoučku, někde v kouktku pláčeš a nedá se to zastavit ... závidíš těm, kterým vše vychází...ale tobě ne ... ta jediná věc kterou by jsi opravdu chtěla je nedosažitelná ... jsi v koncích ... vídáš ho ve snech ... pořád na něj myslíš ... netrap se ... prosím ... proč ... proč jen, PROČ ...