Víš kdo jsem? ...

Motýl křídlama mihotaje v pavoučí síti umírá,
střípky dnů, z rosy vyrobené před očima si přebírá.
Vše je jen koloběh života, i ty jednou opadněš jak uschlý list.
Jen se boj, třes se, až tohle budeš číst.

Je to pravda, jak když po zimě jaro nastoupí,
budeš-li lhářem, jednou plameny Tě obstoupí.

Je to jen na Tobě jak budeš se chovat,
Zda-li jako ovečka, či vlk který bude její kůži trhat.

Však nevybírej si modlu, přináší jen víru, nic víc,
však když budeš chtít, i bez ní jí v sobě zříš.

Možná nechápeš, co tu teď říkám,
já jsem smrt, ta temná černá,
setínám hlavy, tvůj osud ti splítám.

Je to jen na Tobě jaká budu …