Selka

Už pár let sedím na své židli,
šenkýřka mi občas pivo donese.
Dá se říct, že už tu bydlím,
čekám, až „něco“ pohne se.

Pořád nic, tak stále sedím,
žádná změna nepřichází.
Okolo sebe hledím,
nějaká družka mi schází.

Dveře se pomalu otevřou,
a v nich selka dosti prsatá.
Všichni na ni hned zanevřou.
Já ne. Mám rád taková děvčata.

„Posaď se ke mně, dívko milá.“
Jsem nervózní, ruce se mi třepou.
„Docela jsi mne okouzlila.“
…/ Ty půjdeš domů se mnou /…

Stačilo jenom pár skleniček,
už leží u mne v posteli.
Prvně jen pár hubiček,
až potom noční veselí.

Do rána bujaře řádili,
až za světla šli spát.
Opět se k večeru zřídili,
A opilí si šli znovu hrát.