Ne Věra, nevěra

Sednu si, zapálím cigaretu a dívám se na ten kouř, co mi vědomě zkracuje život. Přemýšlím o tom, co se dnes všechno stalo. To, co mělo zůstat nevyřčené, bylo vyřčeno..Po tváři mi padají slzy a on pořád nikde. je tohle konec? Ptám se, ale nějak nenacházím odpověď. Možná je jich víc. Nejsem jenom jeho. Doma na něho čeká jeho manželka. Napadá mě jen to, že jestli ho ztratím, můj život nemá smysl. Cigareta pomalu doutná a krade mi dalších osum minut života. Vždycky, když si zapálím, všechno je najednou jednodušší, ikdyž už jsem s tím dávno chtěla skončit. Nejde to. Má cenu tenhle vztah ve tvaru trojúhelníku? Nevěra je přece od slova nevěřit, nedůvěřovat. Kdo komu nevěří? Já jemu, on jí, ona jemu? Jsem jen dočasné východisko jejich situace, nebo nevyhnutelné řešení jeho problémů s ní? Ne, jsem jen neuvěřitelně naivní.