Theova volba

Večer Theo přecházel po pokoji sem a tam.V pokoji měl otevřené okno a zhasnutá světla.
Do okna se vzepřel vítr a záclony lítaly nahoru a dolu.
"Nad čím přemejšlíš?"ozval se za Theem mužský hlas.
Theo se prudce otočil.U okna stál postarší muž s prošedivěle černými vlasy,tmavýma očima a oblečen celí v černém tak že splýval s tmou a byly mu vidět jen jasně zářivé oči.
"Měl bys přemýšlet jak splníš úkol na kterém jsme se dohodly.
Tvůj život za ...."
"Já vím na čem jsme se dohodly."skočil mu do řeči Theo.
"Víš ale neakceptuješ to.Dávej si pozor Theo jinak skončíš špatně."odpověděl muž se řevem.
"A co mám dělat když tam je další jako ty?"rozkřičel se Theo.
"Mně to nemusíš říkat,já to vím ale ty máš jiný úkol a tomu upírovi se nesmí nic stát.To ti povídám."
"To je pro vás tak důležití?"zeptal se Theo ale teď klidným hlasem.
"To je jedno.To tě nemusí zajímat."křičel stále upír a neuvědomil si že je to slyšet .
Jitka která byla v bytě sama se probudila ze sladkého spánku.Vstala s postele a kráčela si to v bílé noční košili do kuchyně.Celá rozespalá si vzala sklenku a z kohoutku natočila do ní vodu.Zavřela kohoutek studené vody a napila se.Zaslechla podivnou hádku s Theova pokoje.Položila sklenku na kuchyňskou linku a snažila se něco zaslechnout .
Bohužel ničemu nerozuměla.Hlasy na sebe sice křičely ale mluvili rychle tak jim Jitka nerozuměla.
Šla si zas lehnout ale vrtalo jí to hlavou.Nemohla usnout a tak zaslechla klapnutí zámku a tichou chůzi do obívaku.
"Antonie přišla."pomyslela si Jitka.
Jitka na ní čekala v pokoji.Seděla na posteli,nohy přikryté a opřená o zeď.Pořád se dívala na dveře a Antonie ne a ne přijít.Vstala tedy,vyšla s pokoje a namířila si to rovnou k obýváku.
Otevřela dveře a tam seděla Antonie s Markem.Antonie seděla v křesle a Mark na kraji křesla sklonění k jejímu krku kde tekla pomalu Antoniina krev.Mark jí jemně olizoval tekoucí krev a Antonie se usmívala blahem.
"Pardon"řekla jen a zapadla do předsíně.
Oba se jen otočily a podívaly se na sebe.
Za chvíli se v ložnici kde seděla Jitka na posteli se svěšenou hlavo objevila Antonie.
"Myslela jsem že spíš,nechtěly jsme tě vzbudit.Co si potřebovala?"zeptala se a Jitka zvedla hlavu.
"Promiň,nevěděla jsem že tam je i Mark."omluvila se Jitka.
"To nevadí,cos potřebovala?"
Jitka se podívala na ranku co měla Antonie na krku.Trochu ještě krvácela. Antonie sebou cukla.
Vstala a sáhla do skříně po červeným šátku který si ovázala okolo krku.A zase si sedla k Jitce.
"Než si přišla tak se s Theova bytu ozývala hádka.S kým on by se mohl hádat?Bohužel jsem jim nerozuměla ani slovo.Mluvily rychle a rozčíleně."svěřila se Jitka.
"To nech být,jestli má problémy a neřekl ti o tom tak tě tím nechce zatěžovat.Ale moc vám to sluší.To ti řeknu jste jak Romeo a Julie."usmála se Antonie.
Chtěla Jitku rozesmát a uklidnit ale trochu znejistila vůči Theovy.
"Nedělej si srandu."plácla Antonii po paži a začervenala se.
"Dej mu čas,pak ti to jistě řekne.Musíte se ještě víc poznat."
Obrátila se k pokoji a otevřela dveře do obýváku.Byl prázdný,jen záclona se mírně pohupovala v otevřeném balkonu.Mírný,narudlý svit slunce se objevil v okně a tak si jen povzdechla.
Zavřela dveře a obrátila se zpět na Jitku stojící pořád v přecíni.
"Mark už musel.....začíná svítat."
"To mně fakt mrzí,já tě připravila o poslední chvilku s ním kvůli mim starostem."
"Nech to,to není poslední noc,raději půjdeme spát."

Druhý den zazvonil zvonek.Antonie přišla otevřít celá rozesmátá a se slzami v očích.
"Ahoj Theo,Jitka je v obýváku.Jdi klidně za ní."přivítala ho u dveří a ustoupila na stranu aby mohl projít.
Theo vešel do pokoje.Jitka tam seděla na zemi a před sebou měla radio ve kterém bylo slyšet kašlání a pokus mužského hlasu něco říkat.Vedle rádia ležel obal CD Jiří Wimmer / Karel Černoch - ...Karle,styďte se!.
Byla tam zrovna část Ostrava.Jitka se k němu otočila také celá rozesmátá.
"Ahoj Theo."nic víc už říct nemohla protože se začala smát.
Theo nechápal.
"Promiň Theo,zrovna jsme sehnaly toto CD.Byla to náhoda ale obě jsme se divily že se to sem dostalo.Je to český humor.Ale dobrý."vysvětlovala Antonie když se objevila ve dveřích a stírala si slzu z oka.V radiu se ozvalo pár slov a zase zakašlání a zachraptění.
Jitka s Antonii dostaly další záchvat smíchu.
Chvilku se zmateně díval po Jitce a Antonii. Jeho oči kmytale z jedné na druhou.
"Antonie?"oslovil jí Theo po chvilce.
"Ano?"odpověděla mu utírajíc si zas slzy s očí.
"Musíme si promluvit."chytil Antonii za loket a táhl jí do chodbičky.
"Co se děje?"vytrhla se mu s ruky."To hoří?"
Theo zavřel dveře aby Jitka nic neslyšela.
"Jo,tobě za zadkem."řekl rozčíleně.
"Co se stalo?"zvážněla.
"Musíš odjet,neptej se proč.Je to složitý...."
"Ty chceš abych odjela a neřekneš proč?"skočila mu do řeči.
"Nemůžu ale..."
"Co ale?A určitě chceš aby tu Jitka zůstala.Tak to tedy né.My zůstaneme spolu."skočila mu zas do řeči.
"Co se děje Theo?Proč mám odjet?Proč mi to nechceš říct?"přemlouvala ho rozrušeně Antonie.
"Jitka slyšela v noci že se z někým hádáš a teď přijdeš a říkáš že musím já odjet,co se děje?"
"Slyšela....?"lekl se.
"Nemohu,jsi v ohrožení ale víc ti opravdu nemohu říct.Jen si to rozmysly rychle.Pokud tady zůstaneš můžeš ohrozit nejen sebe ale i Jitku."Theo to říkal tak vážně a starostlivě že Antonii zamrazilo.
Antonie se chvíli dívala do jeho očí ale pak se vspamatovala.
"To je blbost."otočila se a odešla za Jitkou.
Theo vtrhl k nim.
Chvilku přemýšlel co dál než ho nepadlo....
"Nechcete si dnes vyrazit někam?Zvu vás všechny do restaurace na něco k napití."
"To by bylo fajn."řekla Jitka radostně a bylo rozhodnuto.
"Jo,to jo."Antonie se na něj dívala nenávistně ale Jitka byla ráda že někam půjdou spolu tak přikývla.
"Dobře,stavím se pro vás tak v devět...?"
"Tak jo."vykřikla nadšená Jitka.
"Zatím!"Theo zavřel dveře a odešel.
Antonie si to pak probírala v hlavě.Co se může dít že sem přišel a žádal aby odešla?

Večer neměla Antonie zrovna dobrou náladu.Jitka už byla připravená když Theo zazvonil.
"To je on,to je on."vypískla a letěla otevřít.
Antonie obrátila oči nahoru a vůbec se jí nikam nechtělo.Vyšla s pokoje a podívala se na Jitku a Thea.
"Můžete na mně počkat před domem?Já se jen namaluji a jsem u vás."zeptala se opírajíc se o futro dveří.
"Dobrá,tak si pospěš.Zatím!"souhlasila Jitka a chtěla s Theem odejít.
"Raději bychom na tebe počkaly tady."ozval se Theo.
"To je zbytečné"odvětila Jitka.
"Tak si ale pospěš,jo."dodal ještě než ho Jitka dovlekla ze dveří.
Antonie se namalovala a chystala se odejít.Zhasla v pokoji a vyšla do předsíně.
Už byla skoro u dveří a zhasla když za ní zazněla rána.
"Marku?"otočila se Antonie.
Z poza rohu se vyřítil podivný stín a povalil jí na zem.Když se Antonie vzpamatovala uviděla tvář starého upíra který na ní cenil tesáky.Padl na ní a rukou jí zmáčkl hrdlo.Antonie nemohla ani dýchat ,natož vykřiknout.Jen tápala po dechu a koukala na něho.
"Je zvláštní jak se z Marka mohl stát takovej suchar.A kvůli komu?Kvůli smrtelníkovy který mu zabijí druhy.Tak se Mark změnil za tu dobu kdy jsme se neviděly.Ale je to věčná škoda.Byl to dobrý zabiják."sípal upír.
Škubnutím odhodil Antonii na protější stěnu a jako blesk byl zas u ní.
Upír se Antonii zakousl prudce do krku.Antonie se vzepřela ale na jeho sílu nestačila.
Její bezvládné tělo se sesouvalo pomalu dolů.
Když se od ní upír odlepil,Antonie ležela v bezvědomí na podlaze a skoro nedýchala.
Jitka a Theo čekaly netrpělivě před domem když se tam zjevil Mark .
"Marku?"vypustila ze sebe Jitka .
Mark pohlédl na Theovu nervozní tvář a zpozorněl.
"Kde je Antonie ?"
"Theo nás pozval,čekáme na ní ale už by tu měla být ."podívala se Jitka na hodinky .
Mark sebou škubl a rozběhl se do domu .
Theo ho následoval.Jitka se chvilku rozkoukávala než se vydala za nimi.
Upír stál nad Antonií a chystal se znovu na ní.Pomaličku se přibližoval .
Neuvěřitelnou silou se rozrazily dveře od bytu a Mark vletěl dovnitř.
Srazil upíra na zem.Ten se hbitě zvedl a když mu pohlédl do obličeje,zasmál se.
"To jsi ty?"udivil se Mark.
"A kdo jiný?Byls tak dobrý žák.Co se stalo?"
"To je minulost."odpověděl Mark.
"Ale i ta se může vrátit,chceš li."
"Nechci."vykřikl prudkým hlasem Mark.
"To je škoda.Ještě si to rozmysli."řek a jeho ruka sevřená v pěst nasadila Markovi ránu že spadl na podlahu.
"Jsi to co jsi a minulost nelze smazat,zamysli se."zaznělo ve tmě.
Když se otočil zpět na místo kde upír stál byla tam už jen tmavá temnota .
Mark přistoupil k Antonii a chvíli nad ní stál.Do bytu vtrhla Jitka.
"Antonie!!"vykřikla když jí spatřila.
Mark jí chytil za ramena a vedl jí ke dveřím.
"Jdi ven."řekl mírným hlasem který se mu trochu třásl a chtěl jí vystrčit za dveře.
Jitka se mu vyškubla a podívala se na něj zlostným pohledem.Ten jen odstoupil a otočil se k Antonii.Když se tam přiřítil Theo,jeho oči spočinuly rovnou na Antoiino bezvládné tělo .Pohlédl na Jitku dívajíc se na ní.Byla strnulá a v očích měla slzy .
"Odveď ji...."otočil se Mark na Thea "hned!!!"zdůraznil rozkaz.
Theo chytil Jitku za paži a odvedl jí pryč z místnosti .Mezitím se Mark přibližoval pomalu k Antonii.
Klekl si k ní a její hlavu dal do svého klína.Chvíli jí,přemítaje hladil po vlasech a pak si hryz do zápěstí.Zvedl její hlavu a ránu,z které tekla čerstvá krev,jí přiložil k ústům.
Když jí položil hlavu zpět,pohladil jí po tváři a s ledovou tváří se obrátil k Theovi který se tam vrátil .
Rychlím pohybem se vrhl na Thea.Chytil ho za krk a přitiskl prudce na zeď.
"Máš s tím něco společného?Umírá kvůli tobě.To tys ho přivedl sem?"zasyčel zlostí až mu byly vidět jeho ostré bílé zuby.
"Ano,ale nechtěl jsem to...."zachroptěl těžce"...pak udělat."
Mark znovu zasyčel ale Thea pustil.Ten se opíraje o zeď snažil nadechnout.Chraptěl a ani jedno slovo by mu teď nevyšlo z krku.Ale slova se po chvilce ujal Mark.Otočenej zády k Theovy mu jen řekl.
"Zítra budou na stole peníze.Půjdeš a koupíš Jitce a ..."zamyslel se"...... sobě lodní lístek do Německa.
Zařídíš aby bednu naložily na loď do temného místa a pak odvezly do mého domu za město.
Jitka ví kde dům leží.Už tam byla."
Theo se na něho díval . Ale když se podíval na Antoniino tělo,usoudil,že to tak bude lepší.
Vyšel z bytu aby Mark byl z Antonii sám.Tam se k němu přiřítila Jitka s červenýma očima od slz.
"Co se děje s Antonii?Řekni,žije?"
"Snad jo."odpověděl krátce.Sám nevěděl co se tam přesně stalo a nechtěl Jitce lhát.
Jitka se znovu rozplakala,Theo jí objal a v očích se mu objevila také slza .

Než si přijely pro náklad šla Jitka do sklepení.
Přistoupila k bedně a otevřela ji.Bedna pouze zaskřípala.
Jen tam tak ležely.Mark a Antonie tam ležely v obětí a vypadaly rostomyle.
Theo zařídil tedy vše co žádal a druhý den se loď s nimi plavila do Německa.

V podpalubí luxusnější lodi než byla ta předtím bylo hodně místa.
Mejvědší věc co tam stála ,byla Markova bedna v rohu.
Bylo slyšet jen jak do tmavé noci bouchají mořské vlny do trupu lodi.
Do podpalubí vstoupila Jitka.
Jitka opět otevřela rakev.V ní ležela pouze Antonie.Ruce složené na těle a zavřené oči že to vypadalo jako když jen spí.
"Je teď tak bezbranná,viď?"ozval se za ní Markův hlas.
Jitka se leknutím prudce otočila.
Mark stál vedle ní a koukal se také na Antonii.Pak se obrátil k Jitce která otočila hlavu do rakve aby se na něho nemusela dívat .Mark si smutně oddych.
"Nikdy jsem nechtěl aby se to stalo,opravdu ne.Je to hrozný osud.A i cesta k němu je nesnesitelná.Duše bojuje sama se sebou ."
"Proč se to stalo?"otočila se k němu také Jitka když se odvrátila od Antonie.
"Zabila upíry,to nikdo nenechá jen tak."vysvětlil jí.
"To jen kvůli upírkám musela zemřít?"
"Vlastně i kvůli mně."
"Jak to?"naštvala se.
Mark jen odvrátil zrak.
"Proto že se k nám obrátil zády."ozvalo se po celé místnosti.
Ze stínu rohu vystoupil starší upír.
Mark se k němu nenávistně otočil .
"Máš poslední šanci.Tak co?Vrátíš se k nám?"zeptal se s ledovou tváří ve které bylo poznat i trocha očekávání.
"To ani za nic Lerri."Mark už byl zlostí bez sebe.
Z dalších rohů se vynořily další dva upíři.Byly očividně mladší než Lerri ale o kolik to nepoznal.
Mark se na ně jen podíval a hned se vrátil pohledem na Lerriho.
"To je škoda Marku.Velká škoda."zasyčel
Jeden upír chytil Jitku pevně za ramena a druhý se řítil na Marka .
Mark ho chytil a smykl s ním na druhou stranu.Upír nabral hlavou do stěny a svalil se na podlahu.
Druhý pustil se zasyčením Jitku a vrhl se na něho.
K Markovy ale nedorazil .
Když už byl skoro u něj , neznámá černá postava ho srazila k zemi kousek od stěny .
Byla to Antonie která sedíc na upírovy a syčící na něho měla krvavé oči a v ústech bílé tesáky.
Mark i Lerri se na ní dívaly překvapeně a Lerri navíc i vyděšeně.
Antonie rozsekla dlouhímy nehty upírovy hrdlo.Z rány pak vytryskla vlna krve.
Ten pak zaječel a mrštil s Antonií ke stěně .
Chvíli se dusil než jeho hlava klesla na zem a on tam ležel bez hnutí .
Antonie také ležela bez hnutí u stěny.
Jitka se k ní rozběhla ale Lerri jí chytil za paži a přitiskl jí k sobě .
Rukou jí ovinul silně krk až se začala dusit .Jitka chytla Lerrimu ruku a snažila se jí uvolnit.
Nešlo to .
"Tak se dá dělat jen jediné .Vezmu si za ní tuhle ."oznámil Lerri a hodil zle očima na Marka .
Lerrimu svítily oči a byl plný očekávání,co Mark na to .
"Tak a co já s tím ?"řek Mark s klidným hlasem .
Lerri se usmál a povolil stisk .Jitka se pomalu vspamatovala a odkašlala si .
Když si ale uvědomila co se děje podívala se na Marka který měl stále kamennou tvář .
"Tak jsi dostal konečně rozum ."Lerri se naplno usmál a jeho očka zazářila.
"Už si nám chyběl ."
Jitka se na něho stále dívala .Vyděšená a zmatená .
Mark se ale najednou rozběhl a než vyskočil do letu Jitka se jako instinktivně
vyprostila s Lerriho náručí .
Mark srazil Lerriho a oba se válely na zemi .
Po chvilce nabral Lerri sílu a odhodil Marka úplně na druhý konec nákladového prostoru .
Ten narazil zády do stěny a spadl na zem .
Lerri se zvedl a hluboce se nadechl .
Jeho ramena se zvedly a v očích se objevila nevypočítatelná zlost .
Jitka stála asi metr od něj když se pomalu začal blížit k Markovi .
V rohu dva metry od ní stálo koště s dřevěnou rukojetí .
Jitka se na něj podívala a v hlavě jí projela vspomínka na Markův dům .
Jak Antonie zlomila o koleno dřevěnou tyč než se vrhla na upírku .
Vrhla se k němu a popadla ho do ruky . Zkusila ho přelomit o koleno ale nepodařilo se jí to .
Jitka se podívala na Marka který lapal po dechu a stále ležel na zemi a opíral se rukama o podlahu .
Tyč podlehla až při druhém pokusu .
Jitka vzala dřevěný kůl a rozběhla se k Lerrimu .
Zarazila ho Lerrimu do zad .Přesně do srdce .
Ten zaječel bolestí ale ještě se stačil ohnat po Jitce .
Rukou jí srazil i když se snažila uhnout dozadu .
Z pusy se mu začala hrnout krev a z hrudi mu trčela špice kůlu .
Vzápětí se mu podlomila kolena .
Lerri spadl vedle Jitky která se pohledem na něj vyděsila a vykřikla .
Prudce si sedla a couvala dozadu .
Mark který byl už po Lerriho křiku na nohou stál u své rakve a díval se jak Jitka couvá .
Když se Jitka zastavila a zhluboka dýchala,Mark se vydal k Antonii .
Jitka se na něj podívala . Dívala se na něj dokud nepřistoupil k Antonii a neklekl si k ní .
Mark obrátil Antonii na záda a jemně sundal vlasy na jejím obličeji .
Antonie začala dýchat a pomalu otevřela oči .
Mark jí pohladil po tváři a vzal jí do náručí .Ta se ho chytla okolo krku a položila svou hlavu na jeho rameno .
Mark jí odnesl zpátky do rakve kde jí položil a Antonie usnula .
"To byl tvůj stvořitel ?"zeptala se Jitka když se za ním objevila .
"Ano ."odpověděl stále se dívaje do rakve .
"A nemělo by se něco stát s tebou ?"vyptávala se .
Mark se k ní otočil .Ve tváři měl úsměv .
"To máš z filmů ?"
Jitka opětovala úsměv a trochu zbledla .