Obžaloba

Za co tě soudit, člověče,
když v tobě soudnost není?
Za krev, co pro nás vyteče,
jsme dávno odsouzení.

Za hrůzy válek, hladomor,
za mrzačení světa,
sobě jsme metlou, marný vzdor,
už brzy po nás veta.

Bez studu lžem si do očí,
zbrojíme proti bratru,
stádo se vždycky otočí,
k těm, co si sednou na trůn.

K soudu, jež bude posledním,
my všichni půjdem nazí,
nocí či žárem poledním,
ať zloději, či vrazi.

Kdo bude soudcem nejvyšším,
kdo stranou žalující?
Pokleknem v bázni nejtišší,
už za nic netrpící.