Dýka

Temný čaroděj rozestřel nad mým srdcem plášť,
bojim se zatmění a zimy, však není to zášť,
jak křehký je most mezi vášní a bolem,
jak těžké je sedět znovu sám za zlomeným stolem,
Proč sladká jistota má život krátký ?
Proč nelze lehce vše vrátit zpátky ?

Pramen v oáze vysychá
a v dálce zní trouby z Jericha.
Světlo má šedý lesk,
jen temná noc zakrývá stesk,
stačí tak málo a vše zračí se temně,
ať chceš či ne, kus Tebe vždy zůstane ve mně.