Mé lásce Vencovi

Lásko má,loučím se s tebou,
na hrob tvůj růže ti dám.
Sbohem,a bolest má sílí,
náhrobní kámen objímám.

Nemohu odejít,chci s tebou být,
ikdyž vím,že ty teď spíš..
Slzama zalévám celý tvůj hrob,
tak mi slib,že se už probudíš.

Vítr už fouká,smutně a chladně,
jako by říkal - nevstane víc,
nemůžeš za mnou,půjdu já k tobě,
od tebe odtrhnut nesmí mě nic.

Chci svůj slib splnit,však dostávám strach..
v tu chvíli vánek jen vál,
když přijde smrt a otevře náruč,
bojí se stejně chudák i král..