Studená nekonečnost vesmíru
autor: Ditkavloženo: 13.03.2009sekce: básně
Minuta je rok a hodina jak století,
neumím tak žít, potřebuji tvé objetí.
Potřebuji tvé náručí a polibek ti dát,
nic na světě víc nechci, chci s tebou se zas smát.
Vrať se lásko má jediná, otevři mi zas náruč svou,
dovol zas citům svým, přemýšlet o nás dvou.
Nedovol vesmíru, dělat dny zas studené,
Věřím, že společně všechno zas zvládneme.
Minuta je století a hodina jak studená nekonečnost vesmíru..
známka 1.00přečteno 624 xhodnoceno 2 x
| Luk_ass 01.05.2009 12:06 |
| Úžásné, opravdu! |
