Zpytuji
autor: teravloženo: 19.04.2009sekce: básně Věčným dítětem ztrápeným vlastními hříchy
Mé svědomí je v bezvědomí
V mém kóma se střídají obrazy života
Stahují se smyčky a nikdo nepochopí
Snad panence z třešňových květů vichr nechá její šat
A poprvé a naposled slituje se širý svět
Nad ukrytými bolestmi co schovají se mezi řádky
Tak tiše sbohem zašeptám
Útrapy bezeslova polykám na smilování nečekám
známka 1.00přečteno 920 xhodnoceno 4 x
| Angela 15.04.2010 16:51 |
| A....1 |
| milka 20.04.2009 21:55 |
| tak tahle je opravdu velmi hezká a moc mě oslovila.klobouk dolů!milka |
| tera 20.04.2009 17:50 |
| Děkuji :) |
| Lytchi 20.04.2009 14:02 |
| tak hořce hezké.. |
