Osvětim
autor: dzindzikvloženo: 12.05.2011sekce: básně
Tisíc těl v řadách stojí,
jeden druhého se bojí.
Tisíc těl bez duší,
možná, že ani netuší,
Co je čeká a nemine
Snad mi to jeden z nich promine.
Na popravu jdou,
už nemaj víru svou.
Jsou nevinní a stejně musí,
vztek v sobě tiše dusí.
"Nic jsem neprovedl!"
Říká si jeden z nich pro sebe.
Ty jsi bez něj a on je bez Tebe.
Jen tiše hlavu zvedl.
Naposled k nebi se podívá
Neví však,
že tam pak
zavítá.
Z komína kouř stoupá výš,
o nic Michale, o nic už neprosíš.
P.K.
známka 1.33přečteno 595 xhodnoceno 6 x
| Radka.M 20.05.2011 08:47 |
| Nevím, jestli se o takovém děsivém tématu vůbec může říct, že je to hezky napsané. Každopádně člověka při tom zamrazí, takže svůj účel zřejmě splnila. |
| Sisinka 17.05.2011 20:47 |
| Smutné pozastavení nad minulostí... |
| Kikashka 16.05.2011 18:30 |
| Bude se jmenovat Sami sobě zády. |
| dzindzik 16.05.2011 16:52 |
| Kikashka) Děkuji všímavé čtenářce. :-) Ráda bych si tu tvou podobnou přečetla. Doufám,že mi sdělíš její název, ať vím, pod čím ji pak hledat. Peťa |
| Kikashka 15.05.2011 19:34 |
| Něco mi říká - a možná se mýlím - že je v této básni víc, než se zdá. Mám jednu takovou taky, ale ještě jsem se neodvážila ji představit, ale dal jsi mi odvahu, až ji upravím, vystavím ji tu. Díky ti |
| dzindzik 13.05.2011 19:01 |
| Děkuju, je to strašné a zapomínat bychom na tom určitě neměli. Historie se nesmí opakovat |
| Angela 13.05.2011 13:27 |
| moc dobře napsané, smutné téma a je dobré si jej občas připomenout, až mě mrazí |
